Hlavní strana Nejčastější otázky a odpovědi
O mobbingu všeobecně
- Kdy můžeme mluvit o mobbingu?
- Je mobbing jednou z forem šikanování - tedy jakási jeho podmnožina?
- Kdo se stává nejčastější obětí mobbingu?
- Jaké konkrétní kroky má dělat ten, kdo se cítí obětí mobbingu?
- Kdo je především odpovědný za to, že na některém pracovišti dojde k mobbingu?
- Je možné, aby se oběť mobbingu dokázala úspěšně ubránit a navíc si zachovala svoji pracovní pozici?
O mobbingu konkrétně
- Můj vedoucí po mně chce i věci, které nemám v pracovní náplni ...
- Můj nadřízený - majitel (primář) mě nutí prát a věšet jeho osobní prádlo (slipy). S tím jsem nepočítala
O občanském sdružení Práce a vztahy
- Co je hlavním cílem sdružení - dokumentace současného stavu nebo pomoc postiženým?
- Jakým způsobem je možné kontaktovat sdružení? Je možno i osobně?
- Je možné získat od sdružení poradu či pomoc i anonymně?
- V čem spočívá hlavní pomoc sdružení postiženému?
- Mohli byste uvést nějaké konkrétní příklady, jak někomu členové sdružení pomohli?
- Kdo jsou členové sdružení?
- Kdo financuje činnost sdružení?
- Kolik budu muset zaplatit za to, když se obrátím na sdružení se žádostí o radu nebo pomoc?
- Jaké jsou vztahy sdružení s odbory?
- Mají funkcionáři sdružení nějaké vazby na některou z politických stran nebo hnutí?
- Rád bych vám také nějak pomohl, ale nechci se kvůli tomu nikde organizovat...
Pracovně-právní problémy
- Začínám studovat vysokou školu kombinovanou formou studia a chtěla bych se vyhnout sporu se svým zaměstnavatelem...
- Mám spor se zaměstnavatelem o výšku náhrady za návštěvu u lékaře
O mobbingu všeobecně
QA1: Kdy (při jaké formě šikanování) můžeme mluvit o mobbingu?
AA1: Šikanování a mobbing jsou dvě různé věci. Šikanování je na první pohled zjevné. U mobbingu je situace mnohem neprůhlednější a složitější a i pro vedoucího na pracovišti může být někdy těžké ji rozpoznat.
QA2: Je mobbing jednou z forem šikanování - tedy jakási jeho podmnožina?
AA2: Rozhodně ne. Jak už bylo uvedeno, jsou to dvě různé věci. Šikanování je situační záležitost a tomu, kdo ji páchá, působí radost okamžité utrpení oběti. Bývá spojeno spíše s jednodušší společností - škola, vojna apod. A také bývá mnohem průhlednější.
Kdežto mobbing je dlouhodobější, rafinovanější, zákeřnější v tom, že se převážně jedná o zákulisní jednání. Společné mohou mít jen to, že oběť má často pocit, že je sama proti všem.
QA3: Kdo se stává nejčastější obětí mobbingu?
AA3: Každý se může stát jeho obětí. Některé skupiny jsou ale ohroženější - především ti, kdo jsou v něčem jiní, než ostatní. Třeba proto, že jsou jiné národnosti či rasy, jsou v něčem pomalejší či trochu neobratnější, koktají apod. Ale platí to i naopak - obětí se může snadno stát i ten, kdo je jiný "směrem nahoru", tj. inteligentnější, citlivější, vzdělanější.
QA4: Jaké konkrétní kroky má dělat ten, kdo se cítí obětí mobbingu?
AA4: Nejhorší je, když se uzavře do sebe, a zůstane s problémem sám. První důležitý krok je proto sdělit to někomu, komu důvěřuje, a tím se to pokusit objektivizovat. Asi by bylo dobré se také obrátit na vedoucího na pracovišti, i když i to už může být problém, protože i on často může mít s nějakou souvislost s problémem, který nastal. Samozřejmě je dobré se obrátit i na odbory. Rozhodně neudělá chybu, když si začne vést deník toho, co se mu přihodilo. Dalším stupněm je hledat pomoc mimo firmu - tj. např. u doktora, psychologa či psychiatra. Dále jsou na řadě různé občanské poradny, ale tam moc velký výběr asi není - je možné, že naše občanské sdružení je jediné svého druhu.
Už od začátku by měl ale asi dotyčný začít naprosto vážně uvažovat o tom, jestli mu stojí za to zůstat na onom místě.
QA5: Kdo je především odpovědný za to, že na některém pracovišti dojde k mobbingu?
AA5: Jednoznačně je to vedoucí tohoto pracoviště a jeho nadřízený. Jejich povinností (resp. povinností organizace) je podle zákoníku práce vytvářet pro zaměstnance příznivé pracovní podmínky (§74c ZP)
QA6: Je možné, aby se oběť mobbingu dokázala úspěšně ubránit a navíc si zachovala svoji pracovní pozici?
AA6: Takové případy jsou zatím spíše ojedinělé (z naší dokumentace je takový případ jen jeden) a závisí to hodně na celkové kultivovanosti či civilizovanosti společnosti.
O mobbingu konkrétně
QB1: Můj vedoucí po mně chce i věci, které nemám v pracovní náplni (nákupy v kantýně, mytí podlahy na pracovišti, apod.) Jedná se v tomto případě o mobbing? Co můžu dělat, jestliže se mi to nelíbí?
AB1: Každý by měl mít ve své pracovní smlouvě stanoven rámcový rozsah svých pracovních povinností. Pokud tuto písemnou dohodu nemáte, pokuste se ji uzavřít tak, aby vám vyhovovala. Pokud se to nepodaří, nezbude, než pokračovat podle bodů AA4.
QB2: Jsem sestra na soukromé chirurgii. Můj nadřízený - majitel (primář) mě nutí prát a věšet jeho osobní prádlo (slipy). S tím jsem nepočítala. Jak se můžu bránit?
QB2: Otevřeně říci, že s tím nesouhlasíte. Případně se domluvit, za jakých podmínek jste ochotna to dělat (např. za příplatek k normálnímu platu). Pracovní smlouva je vždycky dobrovolnou dohodou dvou rovnocenných subjektů a už při jejím uzavírání by mělo být jasné, co všechno konkrétně bude vaší pracovní náplní.
O sdružení práce a vztahy
QC1: Co je hlavním cílem sdružení - dokumentace současného stavu nebo pomoc postiženým?
AC1: Harmonizace a humanizace (polidštění) pracovních vztahů. Práce není a nesmí být vězením, ale měla by člověku přinášet radost. K tomu používáme všechny prostředky - dokumentace i pomoc jsou propojené nádoby, ale jsou to jen nástroje, nikoliv cíl.
QC2: Jakým způsobem je možné kontaktovat sdružení? Je možno i osobně?
AC2: Nemáme vlastní aparát, stálou službu či úřední hodiny. Z důvodů úspory vašeho času je nejlépe se spojit telefonicky a přitom se domluvit na osobním setkání. Pokud k nám získáte důvěru, je dobré si na první společné setkání připravit písemně zpracovanou dokumentaci vlastního příběhu. Také se připravte, že budete požádáni o souhlas se zveřejněním - ale v žádném případě to není podmínka pro poskytnutí pomoci (nikdy to také neuděláme bez vašeho výslovného souhlasu). Při prvním osobním pohovoru doporučíme nejlepší další postup. Pokud máte problém s tím, že byste si vlastní příběh do písemné podoby převáděli sami, můžeme vám pomoci např. zaznamenáním na magnetofon a následným přepisem.
QC3: Je možné získat od sdružení poradu či pomoc i anonymně?
AC3: Ano, zejména pokud jde jen o jednorázový rozhovor. Je dobré si ale uvědomit, že při znalosti konkrétních podmínek je mnohem větší šance na kvalifikovanější pomoc.
QC4: V čem spočívá hlavní pomoc sdružení postiženému?
AC4: Slouží často především jako první záchytný bod, který člověku pomůže orientovat se v problému. Často jde o poslední instanci při ztrátě důvěry v dosažení spravedlnosti. Postižení často ocení i jen to, že je má kdo vyslechnout, dá jim za pravdu a dodá naději.
QC5: Mohli byste uvést nějaké konkrétní příklady, jak někomu členové sdružení pomohli?
AC5: Nejtypičtější příklady:
- Dva číšníky nutil zaměstnavatel k dohodě o zrušení jejich pracovních míst (při takovéto dohodě by automaticky neměli nárok na odstupné). Obrátili se na člena sdružení, který je vyslechl a poradil jim, jak napsat dopis majiteli. Majitel na základě tohoto dopisu odstoupil od vynucování dohody a dal jim zákonnou výpověď včetně odstupného.
- Sociální pracovnice poukázala na neetické prvky (pokus o zneužití funkce k obohacení vlastní rodiny) v chování své přímé nadřízené (vedoucí sociálního odboru městského úřadu) a musela za to snášet její ponižování, odebrání osobního hodnocení apod. Naše podpora spočívala především v tom, že jsme s ní byli 3/4 roku v kontaktu a pomáhali jí snášet příkoří, radili jí v jednotlivých krocích, a ona nám mohla sdělovat své pocity. Po roce trvání této situace vedoucí rezignovala na svou funkci. Její novou (pověřenou) vedoucí ale stejně nyní údajně nutí nejvyšší vedení MÚ, aby jí dala další vytýkací dopis (a snad posléze i výpověď podle § 46 f ZP). Předpokládáme, že bez naší pomoci by tato sociální pracovnice dlouhodobý nátlak a křivdy sama nemusela vydržet. A také jsme jí tak asi i dodali potřebnou odvahu ve sporu s vedením úřadu, k čemuž obvykle málo zaměstnanců najde sílu.
QC6: Kdo jsou členové sdružení?
AC6: Většinou jsou to lidé, kteří sami zažili mobbing. Občanské profese jsou různé (právníci, psychologové, inženýři nebo i manuálně pracující) - společné mají to, že jsou přesvědčení, že by si člověk neměl nechat všechno líbit.
QC7: Kdo financuje činnost sdružení?
AC7: Sdružení je "financováno" především volným časem a energií členů + členskými příspěvky (letos činí tento příspěvek 200Kč za rok).
QC8: Kolik budu muset zaplatit za to, když se obrátím na sdružení se žádostí o radu nebo pomoc?
AC8: První rozhovor či jednorázová pomoc je bezplatně. Pokud jde o dlouhodobější sledování problému, snažíme se přesvědčit dotyčného, aby se stal členem sdružení. Jde-li o sociální případ, který nemá ani těch 200Kč za rok, můžeme i tento příspěvek odpustit. Např. pro studenty je možnost náhrady poplatku prací (přepisováním textů apod.).
QC9: Jaké jsou vztahy sdružení s odbory?
AC9: Zatím neobjevené a nevyužité. Spolupracujeme jen se svazem pracovníků obchodu. Spolupráce s odbory by mohla být oboustranně užitečná - z naší strany např. pomocí při zakládání odborových organizací tam, kde zatím nejsou.
QC10: Mají funkcionáři sdružení nějaké vazby na některou z politických stran nebo hnutí?
AC10: Nejsme členy politických stran - naopak máme výhrady ke způsobům jejich vedení, kde se často zrcadlí neutěšený stav naší společnosti.
QC11: Nejsem sice obětí mobbingu, ale činnost sdružení je mi sympatická. Rád bych vám také nějak pomohl, ale nechci se kvůli tomu nikde organizovat. Jak to můžu udělat?
AC11: Zeptat se, zda něco nepotřebujeme - uvítáme jakoukoliv pomoc i od nečlenů.
Odpovídal: Pavel Beňo
Pracovně-právní otázky
QD1: Začínám studovat vysokou školu kombinovanou formou studia a jsem zaměstnaná u jedné statní organizace. Chci se vyhnout jakémukoliv sporu s mým nadřízeným a ráda bych věděla, zda nemám ze zákona nějakou možnost studijního či zkouškového volna bez nároku
zaměstnavatele na nahrazení pracovní doby či snížení mzdy. Můj zaměstnavatel je ochoten mi volno poskytnout, vše je ale otázkou slovní
dohody a já se chci vyhnout pozdějším problémům.
AD1: Školení a studium při zaměstnání - § 126 ZP
- Účast na školení a studium při zaměstnání, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon práce sjednané v pracovní smlouvě, je překážkou v práci na straně zaměstnance.
- Účast na školení a studium za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě je výkonem práce, za který přísluší zaměstnanci mzda.
§ 141 a
Zaměstnanec je povinen prohlubovat si soustavně kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, prohlubování kvalifikace se rozumí též její udržování a obnovování. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení k prohloubení kvalifikace.
Dle § 142 b zaměstnavatel může poskytovat zaměstnanci pracovní úlevy a hmotné zabezpečení podle vyhlášky Min. práce a soc. věcí.
Zaměstnavatel může se zaměstnance uzavřít dohodu, kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu - nejdéle však 5 let, nebo uhradit náklady spojené na zvyšování kvalifikace. Dohodu nelze sjednat, jde-li o prohlubování kvalifikace pro práci sjednanou v pracovní smlouvě, která je povinností zaměstnance (§141 a)
zaměstnavatel může také uzavřít dohodu, dosahují-li náklady alespoň 100.000,- Kč, takovéto prohloubení kvalifikace však nelze zaměstnanci nařídit.
Dohoda musí být uzavřena písemně a musí být v ní uvedeny:
- druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení
- doba po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru
- náklady, které bude muset zaměstnanec uhradit, jestliže nesplní svůj závazek setrvat u zaměstnavatele
- nejvyšší celková částka, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit
jinak je dohoda neplatná !
Nesplní-li zaměstnanec svůj závazek z části, povinnost nahradit náklady se poměrně sníží.
Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů nevzniká, jestliže:
- zaměstnavatel zastavil v průběhu zvyšování kvalifikace poskytování hmotného zabezpečení bez viny zaměstnance,
- prac. poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď dle § 53 ZP - okamžité zrušení prac.poměru, z důvodu závažného porušení pracovní kázně § 46 odst. 1, písm.f), případně dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) - zde pozor! nenaletět zaměstnavateli na zkrácení 3 měsíční výpovědní doby - s tím, že Vám např. proplatí 5 platů odstupného, pak by šlo o dohodu a Vy místo odstupného - by jste doplatili zvýšení kvalifikace!
- zaměstnanec nemůže vykonávat sjednanou práci na základě lékařského posudku nebo bez zavinění zaměstnavatelem - př. odebrání ŘP
- zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikace, kterou si zaměstnanec zvýšil!
Odpovídal Jiří Jonák
QD2: Občas se mi stane, že potřebuji navštívit lékaře. Včas jsem to zaměstnavateli oznámil a dostal propustku na potvrzení od lékaře (jednalo se o tři hodiny a lékař je vzdálen od zaměstnání 20 km). Majitelem mi bylo sděleno, že potvrzení je pouze k tomu, aby bylo patrno kde jsem byl a mohl být omluven, nepřísluší mi však náhrada mzdy za dobu strávenou u lékaře. Organizace jsme malá - do 10-ti zaměstnaců a nebyl vydán žádný vnitřní předpis, který by nějak upravoval danou oblast.
Nevím jestli mám, nebo nemám pravdu. Pokud ano, tak bych chtěl vědět, kde je přesně psáno, že na to nárok mám. V zákoníku práce se píše, že cituji: "Vláda stanoví nařízením, v kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se toto pracovní volno poskytuje a kdy a v jakém rozsahu přísluší zaměstnancům po dobu tohoto pracovního volna náhrada mzdy." Nevím však kde mám toto nařízení hledat, a jak se jmenuje. Pokud to zaměstnavateli nedám písemně, tak s ním nic nesvedu.
AD2: Jde o nařízení vlády č.108/1994 Sb. Podmínkou pro přiznání nároku náhrady mzdy je:
- lékař je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně zaměstnance
- sídlo lékaře je nejblíže zaměstnancově bydlišti nebo pracovišti
Pokud tomu tak není, poskytne se náhrada mzdy jen za dobu, kterou by zaměstnanec potřeboval při dodržení stanovených podmínek.
Náhradu poskytuje zaměstnavatel ve výši průměrné mzdy, která se vypočítá podle zákona o mzdě 1/1992 Sb. ve znění zákona 74/1994 Sb.
Pokud jste odpověď na to, co vás zajímá, nenašli, můžete nás kontaktovat na adrese:
222728908@iol.cz
Práce a Vztahy, Krkonošská 16, 120 00 Praha 2
tel.: 222728908, 602349848.
Stránka byla naposledy upravena 16.1.2002
Všechny texty, které jsou uvedeny na těchto stránkách, jsou chráněny autorským zákonem a nesmí být jakýmkoliv způsobem šířeny bez souhlasu příslušného autora.